Vysvobozený pomocník – malotraktor TZ4K-14
Dostali jsme krásný příběh jednoho malotraktoru, o který se s vámi chceme podělit. Pan Jiří je úplný spisovatel a moc mu děkujeme za tento poutavý příběh a fotografie jeho miláčka.
Model TZ4K-14 zakoupil můj praděda v roce 1972 jako nový a to včetně lištové sekačky ŽT 152 a jednoradličného pluhu – jako náhradu za koně na statku. Cena byla na tu dobu vysoká, ale nepodařilo se mi ji zjistit – zánovní automobil by za to tehdy asi byl. Používal jej k orbě, sečení a obracení sena, odvoz dřeva z lesa a různé další práce. Poté malotraktor zdědil můj děda, který jej také používal pro práce okolo domu, ale již ne v takové míře (měl Zetor 3011 a později 5511).
Na chvíle z dětství s tímto malotraktorem velmi rád vzpomínám – strašně se mi líbil jako klukovi. Seděl jsem vlastně nad zadní nápravou a přede mnou byl masivní volant a nekonečná kapota. Čtyři otáčející-se šípová kola, která byla vysunuta do strany přes blatníky, na mě působila nezastavitelně. Zvuk motoru byl také velmi charakteristický – velmi hlasitý zvuk jednoválce se vzduchovým chlazením se ne každému líbil (v porovnání např. se Zetorem 25), ale mě tehdy velmi. Po nějaké době děda přestal sekat trávu na sušení (vše se již sekalo zahradním traktorem z Mountfieldu) a k mému zklamání jej odstavil ve stodole a zde zůstal téměř 15 let, než jsem jej „vysvobodil“.
Malotraktor byl na první pohled velmi zanedbaný, nedovolil jsem si jej ani nastartovat, hodně z něho tekl olej, výfuk byl plný karbonu a oleje, motorový i převodový olej špinavý, brzdila jen ruční brzda a to jen trochu atd. Při přípravě ke zprovoznění jsem byl mile překvapen, že vše byl hlavně nános oleje a všechny originální barvy na rámu i karoserii byly poměrně zachovalé a ne moc poškozené – vše jsem tedy musel velmi pracně a opatrně čistit. Poté jsem se rozhodoval, zda malotraktor nabarvit či nikoliv. Někde byl odřený či mírně zrezlý, ale nakonec jsem jej ponechal tak jak byl již 47 let i se všemi štítky a červenými puntíky značícími mazací body. Dosti mě překvapilo, že i pneumatiky jsou prý původní a vzorek mi ještě dlouho vydrží.
Zakoupil jsem tedy všechny potřebné díly ve firmě Agroad.cz a vše začal postupně dávat dohromady. Jednalo se hlavně o díly podléhající opotřebení a stáří, jako klínové řemeny, bowdeny, brzdová lanka, plynové lanko, manžety, těsnění, filtry atd. Pro jistotu jsem i rozebral motor a zde s hrůzou zjistil, že je přidřený – dal jsem tedy nový píst s kroužky a válec po výbrusu, a zaměřil se na správnou funkci mazání motoru. Dále jsem vše vyčistil od karbonu a vyměnil špatná těsnění, vstřikovací trysku, zkontroloval, vyčistil a doplnil systém mazání atd. Táta mi vysoustružil držák do hlavy válce na žhavící svíčku, bez níž malotraktor pod 15°C téměř nenastartoval a musel se nahřívat doutnáky (a později když došly tak infralampou). Informace jsem čerpal z návodu k použití a hlavně z internetových diskuzí. Zeptat jsem se neměl koho.
Po dlouhém opravování jsem s nadšením malotraktor nastartoval a prvně vyjel – byl to pro mě krásný zážitek, který mě vrátil o těch 15 let zpět do dětských let 🙂
Dodatečně jsem ještě vylepšil nějaké drobnosti a nyní již traktor používáme pravidelně na práci kolem baráku, v lese atd.
Stále mě překvapuje svými vlastnostmi, které předvádí hlavně v lese – na tahání klád je ideální, vyjede skoro všude, protáhne se mezi stromy a utáhne i celé středně velké stromy bez větví. Ale na takto těžkou práci je mi ho líto a snažím se jej moc nepřetěžovat, i když je opravdu masivně udělaný.
Co se týče údržby, hlavní je doplňovat a měnit motorový olej, olej v čističi sání, a promazávat maznice. Prostě běžná údržba. Pak je nesmrtelný hlavně díky své jednoduchosti a masivnosti.
Těchto malotraktorů jezdí myslím ještě poměrně dost (oblíbené jsou hodně v Rusku a celkově východním bloku, kam je ČSSR vyváželo), ale jsou už často ve špatném stavu a ty dobré si majitelé opečovávají. Náhradní díly jsou naštěstí ještě levné a na Eshop.agroad.cz se dá sehnat téměř cokoliv. Při správné údržbě je traktor jako většina strojů z této doby nesmrtelná, s čímž už asi nebudeme moci počítat u nových strojů, kde je vše řízené elektronikou a šetří se, kde to lze.
Trocha historie:
V roce 1946 vznikla znárodněním firmy Wichterle & Kovařík firma Agrostroj Prostějov. Ta vyráběla různé stroje pro zemědělství a později se zaměřila i na malotraktory a příslušenství. Mezi nejznámější výrobky tohoto podniku byly čtyřkolové malotraktory, které byly inspirovány německými Holdery a jichž vzniklo několik verzí: T-4K-10 (výkon 10 koní – vyrobeno cca 7000 ks – 1962-1967), dále byl model T-4K-12 (výkon 12 koní – vyrobeno cca 2550 ks – cca 1967-1971) a pak můj T-4K-14 (výkon 14 koní – vyrobeno 5680 ks – 1971-1974). Později se vyráběly již jen modely TZ-4K-14 v počtu cca 38 000 ks (1974-1990), které již měly několik odlišností – slabší středový kloub, jiný druh mazání motoru ale hlavně měly alternátor místo dynama. Základ zůstával, ale do posledka téměř stejný.
Malotraktor T-4K-14 je kloubového typu – tzn. uprostřed obou náprav je masivní kloub a traktor se v tomto místě „zlomí“ do úhlu až 45°, což mu umožňuje bezkonkurenční poloměr otáčení. Tato výhoda se uplatní např. v lese, ve vinicích a všude tam, kde je málo místa. Nevýhoda tohoto řešení je nižší stabilita ve svahovitém terénu např. s vlekem – vyšší riziko převrácení. Dále je traktor vybaven pohonem 4×4 s možností odpojení pohonu obou náprav a využití jako např. stacionární stanice pomocí vývodové hřídele.
O pohon se stará dvoudobý naftový jednoválec o objemu 662 ccm a výkonu dle typu až 14 koní. Motor se vyznačuje velmi nízkou spotřebou, ale poměrně vysokou kouřivostí (dvoutaktní motor se ztrátovým mazáním). Pohotovostní hmotnost je cca 885 kg (jako např. Škoda Favorit). Na délku má traktor cca 2700 cm, šířku 950-1170 mm (nastavitelných rozchod kol) a výška je cca 1260 mm. Malotraktor má též hydrauliku a vývodovou hřídel, která umožňuje připojení různého neseného nářadí jako sekačka, mulčovač, kultivátor, pluh atd. Všechny modely mají 16″ kola s portály, které svou konstrukcí umožňují výrazně zvýšit světlou výšku – kolem 300 mm v nejnižším bodě. Převodovka má 4 rychlosti vpřed i vzad. První 3 rychlosti jsou pomalé – pro práci, 4. rychlost je cestovní pro přesuny na silnici s lehkým nákladem.
